Naše děti, naše světy: Jak biologie a kultura ovlivňují naše rodičovství

Miminka přicházejí na tento svět s očekáváními. Jsou to malí primáti, které evoluce utvořila jako velmi společenské tvory. Nejsou však ještě neurologicky vybavení, aby takové vztahy udržovali, jako je tomu u dospělých. Vývojový posun pračlověka ke vzpřímené chůzi, k němuž došlo zhruba před 4,5 miliony lety, změnil tvar lidské pánve. A když se následně o 1,5 milionů let později exponenciálně zvětšil lidský mozek, lidská mláďata se musela přizpůsobit pánvi dvounožců a rodí se neurologicky nedovyvinutá.

V důsledku toho naše miminka přicházejí na svět a očekávají, že budou fyzicky a citově propojená s ostatními, avšak kulturní zvyklosti toto spojení často narušují. Všechny kultury mají totiž ideologie, které diktují chování rodičů. Někdy jsou tyto ideologie v rozporu s tím, co miminka očekávají, a výsledkem je, že děti pláčou, vztekají se a v noci nás budí, aby nám daly najevo, že je něco špatně.

V této přednášce představím evoluční historii lidských mláďat, a co očekávají od svých pečovatelů a proč. Dále vysvětlím, jak se v této rané fázi života prolínají kultura a biologie a jak je “dobré” rodičovství relativní pojem v závislosti na kultuře. Na příkladech z celého světa proti sobě postavám systém výchovy na Západě a jinde.